Pomíjí krvavé utrpení českých hraničářů, německých antifašistů, Židů v době předmnichovské a pomnichovské? Pan senátor o sobě říká, že je „echt ústečák.“ Takto o sobě nemluvili ani čeští hraničáři, ani antifašističtí Němci, pocházející z Ústí nad Labem. O jeho některých tvrzeních dále blíže pojednáme..

„Sympatický je mi postoj historika Martina Krska, který se na podzim stal senátorem za Ústecko a který se systematicky věnuje působení Němců v Sudetech. V rozhovoru pro uvedl: „Soužití Čechů a Němců skončilo ranami a jizvami, které jsou pořád znatelné. Já se snažím upozorňovat, že je to jen jedna epizoda z dlouhého období soužití a že je nutné připomínat i to, co bylo předtím. Žijeme v regionu, který byl z převážné většiny formován německojazyčným obyvatelstvem. Žijeme v domech, které v mnoha případech byly postaveny před rokem 1945. Největší rozvoj tohoto regionu se odehrál v době průmyslové revoluce. Kdybychom tuhle skupinu ignorovali, budeme problematicky hledat vztah k místnímu prostoru. Abychom mohli tohle místo považovat za své, musíme ho přijmout se vším, co k němu patří.“

Krsek před svým zvolením do Senátu působil kromě jiného v obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum, což je vědecká, vzdělávací a kulturní instituce, která se zaměřuje na poznání dějin Němců v českých zemích. Buduje v Ústí nad Labem stálou expozici o dějinách německy hovořícího obyvatelstva českých zemí.